Revolverové zbraně jsou součástí dlouhého vývoje víceranných zbraní. Na rozdíl od tzv. pepřenek, které používaly otáčivý svazek hlavní, revolver má jen jednu hlaveň a otáčivý válec s komorami. Revolvery jsou neodmyslitelně spojeny se Samuelem Coltem, který jako první patentoval a vyráběl použitelné revolvery. V České republice je slovo „kolt“ často synonymem pro revolver, ačkoliv revolvery vyrábí i mnoho jiných výrobců a naopak firma Colt s produkcí revolverů prakticky skončila a věnuje se jiným typům zbraní. Revolvery zůstávají stále oblíbené, i když byly postupně nahrazovány samonabíjecími pistolemi, obzvlášť tam, kde je důležitá velká kapacita zásobníku a rychlost přebití. První patent na revolver s válcem s komorami provrtanými skrz a používající plechové nábojnice obdržela firma Smith and Wesson pro salonní model ráže .22, od ní pak práva odkoupila firma Colt a r. 1875 začala s masovou výrobou „šestiraňáků“ (Sixshooter) prakticky shodných modelů SAA – Army (ráže .45,hlaveň 7+3/4″), Navy (.38, 8+5/8″)a civilní Peacemaker (.45, 6″) a řady dalších, odvozených, lišících se jen délkou hlavně a v detailech, převážně v armádní ráži .45, méně v „námořní“ ráži .38, jež nahradily ráže perkusních revolverů .44, resp. .36. Menší ráže se znovu prosazují až s nástupem bezdýmného prachu ve 20.stol.

Revolver pracuje tak, že má několik komor v otočném válci. Jedna komora je vždy vystavena proti hlavni a zápalníku. U jednočinného revolveru (SA) musí být před každým výstřelem ručně natažen kohout, u dvojčinného (DA) stačí promáčknout spoušť. Většina moderních revolverů umožňuje střelbu ve dvojčinném i v jednočinném režimu, což vede k přesnější střelbě, přesto se hlavně u civilních zbraní pro sebeobranu prosazuje pouze dvojčinný (DAO) systém, kdy je bicí ústrojí (kohout) natahováno pouze promáčknutím spouště. Kohout tak může být zcela malý, oblý a krytý, takže se nemůže při tasení zachytit za oděv.

Nejčastější kapacita válce je šest ran, malé obranné zbraně jsou často pětiranné, ale vyskytují se i válce, které mají až deset komor. Záleží na určení revolveru a také na ráži.

Ve srovnání se samonabíjecími pistolemi jsou revolvery jednodušší na ovládání (i když jejich konstrukce je paradoxně složitější než u pistole) a jsou považovány za spolehlivější (v případě selhání střeliva). Jestliže selže náboj u samonabíjecí pistole, musí střelec ručně natáhnout závěr, aby vyhodil vadný náboj z komory a nabil nový. U dvojčinného revolveru stačí jen znovu stisknout spoušť.

Během dlouhého období vývoje revolverů bylo vyvinuto mnoho ráží. Některé z nich dosáhly velkého rozšíření a jsou používány dodnes, jako například .22 LR pro sportovní a zábavnou střelbu, .38 Special a .357 Magnum pro policejní a sebeobranné účely a .44 Magnum, kterou proslavil například Clint Eastwood v sérii „Drsný Harry“. Nejvýkonnější sériově vyráběný revolverový náboj je .500 S&W Magnum.

Zdroj: wikipedia.org

Desert Eagle (anglicky pouštní orel) někdy nazývaný i Falcon, je poloautomatická pistole izraelské výroby.

První návrh vznikl v roce 1979. První prototyp byl vyroben o dva roky později firmami Magnum Research Inc. a IMI (zkratka Israeli Military Industries). Pistoli v současnosti vyrábí firma IMI, v roce 1995 byla výroba přesunuta do firmy Saco Defense ve státě Maine v USA, ale v roce 2000 se znovu vrátila do Izraele, poté co Saco převzala společnost General Dynamics.

Desert Eagle je velká, těžká pistole, (některé verze mají hmotnost téměř dva kilogramy) je jednou z největších na světě.

Někdy ji používají lovci na lovení velké a odolné zvěře. Na běžné nošení však není vhodná, hlavním důvodem je její značná hmotnost a neskladnost.

Desert Eagle se vyrábí v několika variantách v ráži .357 Magnum, .41 Magnum, .44 Magnum, .440 Corbon a .50 Action Express. Hlavně mají také různé délky – 15 a 25 centimetrů.

Do roku 1999 se vyráběla varianta s délkou 35 centimetrů. Zásobník může mít kapacitu 5 až 10 nábojů. Pistole se vyrábí v chromovaném, černém a dalších barevných provedeních.

Zdroj: wikipedia.org

USNM 14 EBR je americká puška s možností výběru režimu střelby určená pro náboje typu 7.62x51mm NATO. Je to varianta bojové pušky M14 a její původní určení je použití speciálními jednotkami amerického námořnictva jako jsou US Navy SEALs.
Zbraně typu EBR byly vytvořeny aby byly použitelné jak při střelbě na větší vzdálenosti tak při boji v malém prostoru.

Zbraň používá mechanismus a hlaveň z pušky M14 a přidává zaměřovací dalekohled, pistolovou rukojeť, odlišnou mušku, dvojnožku Harris, čtyři držáky příslušenství Picatinny a efektivnější úsťovou brzdu. Tělo EBR je kompletně vyrobeno z lehké letecké slitiny.

Zdroj: wikipedia.org

WA2000 je poloautomatická ostřelovačská puška typu bullpup vyvinutá firmou Carl Walther GmbH Sportwaffen.

WA2000 byla vyvinuta v na konci sedmdesátých let minulého století. Systém bullpup byl vybrán protože umožňuje použití standardně dlouhé hlavně při zachování malé celkové délky zbraně. S WA2000 se používá dalekohled pro noční vidění typu PV4. Jako primární byla určena munice typu .300 Winchester z důvodu své vysoké přesnosti na velké vzdálenosti a spolehlivosti na jakoukoli vzdálenost. Zbraň disponuje zásobníkem na 6 nábojů. Pušky bylo vyrobeno pouhých 176 kusů ve třech provedeních a to ve verzi pro primární munici .300 Winchester, pro oblíbenou munici 7.62x51mm NATO a pro švýcarskou munici 7.5x55mm.

Zdroj: wikipedia.org

Barrett M82 je těžká odstřelovačská puška (antimateriálová puška), přijatá do výzbroje armády USA koncem osmdesátých let dvacátého století. Puška je koncipována jako samonabíjecí odstřelovací puška na velké vzdálenosti pro armádu a bezpečnostní síly a jako součást lehkých bojových vozidel. Je jednou z prvních zbraní svého druhu.

Většina moderních odstřelovačských pušek používajících standardní ráži 7,62 x 51 mm NATO je účinná pro palbu do vzdálenosti 700 – 900 m. Pro přesnou střelbu na větší vzdálenosti bylo třeba výkonnějšího náboje větší ráže. Tím se stal osvědčený .50 BMG používaný zejména v těžkých kulometech M2 Browning. Zbraně této ráže působí smrtelná zranění na mnohem větší vzdálenosti, než pušky běžné ráže.
Sniper USMC s M82

Barrett M82 50.calibre sniper rifle používá silný kulometný náboj 50.cal. Silný zpětný ráz tohoto náboje je minimalizován použitím účinné úsťové brzdy, která odklání většinu prachových plynů do stran. Jedná se o odstřelovačskou pušku speciálních odstřelovacích jednotek. Její dostřel činí přes 1000 metrů a na kratší vzdálenost ji je možno použít k prostřelení lehce pancéřovaných vozidel. Jde o samonabíjecí pušku s 10 ranným zásobníkem.

Tato zbraň byla navržena a postavena firmou Barrett Fireteams Mfg. Inc. konkrétně majitelem a konstruktérem Ronnie Barrettem roku 1980. V září roku 1981 byla zadána objednávka výroby 300 těchto pušek. Zavedena byla jako Model 82(M82), známější je ale jako Barret Light Fifty(lehká padesátka). Její modernizovaná verze M82A1 se objevila roku 1986.

Zdroj: wikipedia.org

CheyTac Intervention ja americká těžká ostřelovačská puška vyvinutá firmou CheyTac LLC. pro boj na velmi dlouhé vzdálenosti proti neobrněným cílům. Intervention je nabíjena pomocí odnímatelného zásobníku který obsahuje 7 nábojů ráže .408CheyTac nebo .357CheyTac.

CheyTac Intervention je k dispozici v několika variantách:

*M-200 (hlaveň délky 737mm)
*M-200 Carbine
*M-310 (jednoranné a opakovací varianty s délkou hlavně 737mm)
*M-325 (jednoranné, opakovací a taktické varianty s délkou hlavně 711mm)

Zdroj: wikipedia.org

Jako Uzi se označuje několik podobných samopalů, původem z Izraele. První prototyp byl vyvinut na konci 40. let. Jeho vynálezcem byl izraelský důstojník Uziel Gal, po němž se samopal jmenuje. V 80. letech byly vyvinuty dva menší modely, Mini-Uzi a Micro-Uzi. Vyráběl se v licenci v Belgii a Německu. Dodnes se vyrábí v Izraeli, používá ho izraelská armáda a je oblíbenou zbraní mnoha teroristických skupin. Je často zaměňován s americkým samopalem Ingram MAC-10 a obecně lze říct, že mezi laiky je výraz UZI „Uzík“, „Uzina“ používán pro libovolný samopal se zásobníkem umístěným v pistolové rukojeti. Konstrukčně vychází z československého samopalu vzor 24.

Tento samopal určený pro speciální jednotky vznikl v polovině 80. let. Konstrukčně se neliší od samopalu Uzi, ale má menší délku a hmotnost. Sklopná ramenní opěrka je zjednodušena. Na pravé části úsťové části hlavně jsou dva zářezy vytvářející kompenzátor, který zmenšuje zdvih hlavně při střelbě dávkou. Používá schránkové zásobníky o kapacitě 20, 25 nebo 30 nábojů. Možnost střelby speciálních granátů, použití tlumiče a rovněž hledí pro střelbu v noci.

Zdroj: wikipedia.org

P90 (zkratka z celého jména Project 90) je označení moderní automatické zbraně, která byla vyvinuta pro posádky vozidel firmou Fabrique Nationale de Herstal na žádost NATO.

16. dubna 1989 vydalo NATO dokument D/296, ve kterém uvádí požadavek na vývoj nové zbraně pro osobní obranu, která by odpovídala moderním poznatkům a potřebám vojáka v boji, které se stále více přesouvají do měst. Zbraň měla být podle záměru připravena do služby do roku 2000. NATO vzneslo požadavek, aby zbraň byla schopna využívat náboje, které by pronikly neprůstřelnou vestou.

P90 se dostala do aktivní služby již v roce 1994.

Zbraň je navržena tak, aby bylo možno jí používat pro leváka i praváka. Z obou stran je tedy více méně symetrická. využívá náboje 5.7 x 28 mm a naprosto unikátní podávání nábojů, které se z plastového zásobníku před podáním do komory otočí o 90°. Zbraň má velmi atypický tvar, který je navržen pro ideální pohyb bojovníka mezi domy. Tělo zbraně se nachází během útočné pozice u těla střelce, čímž zbraň nepřesahuje jeho postavu. Výhodou je snadná manipulace v členitém terénu a odstranění nebezpečí, že střelec hlavní zavadí o překážku. Na obou stranách hlavně se pak nacházejí střelecké mušky v souvislosti s použitím na obě strany.

Specifické je i držení zbraně, kdy se na něm podílejí obě dvě ruce. Jedna na spoušti a druhá se umístí do připraveného otvoru pro stabilizaci těla zbraně a tedy i hlavně, která je zde umístěna. Prázdné nábojnice odpadávají zespodu zbraně, nevyskakují tedy po straně, což umožňuje opět její využívání na obě strany.

P90 je snadno rozložitelná, čímž se usnadňuje její údržba a případná výměna poškozených částí.

Zbraň je možné vybavit doplňky v podobě tlumiče, kolimátoru, svítiliny, či záchytkou na prázdné patrony.

FN P90 nepatří do kategorie samopal, ale do kategorie zbraní PDW (Personal Defense Weapon – zbraň osobní obrany), protože používá zkrácený puškový náboj. Střela tohoto náboje má úsťovou rychlost 716 m/s a váží jen 2,02 g. Úsťová kinetická energie střely je 538 J.

Zdroj: wikipedia.org

TDI Vector je skupina lehkých samopalů ráže .45 ACP vyvinutých firmou Transformational Defense Industries. Firma TDI v této zbrani spojila asymetrický zpětný ráz a přímý design ke snížení zpětného nárazu a elevace hlavně. Tento systém se nazývá Kriss Super V. Kriss odkazuje na bojovou dýku používanou v jihovýchodní Asii. Hlaveň této zbraně je v přímce s ramenem střelce, stejně jako u americké pušky M16 nebo u německé FG42, ale zároveň v přímce s rukou střelce. Dohromady tyto dva faktory zapříčiňují nižší ráz a menší povýstřelovou elevaci hlavně.

Plně automatická verze této zbraně je značena jako Vector SMG a její součástí je 14i centimetrová hlaveň. TDI dále produkuje dvě poloautomatické verze této zbraně určené k prodeji v USA. Poloautomatická karabina je nazývána Vector CRB/SO, není žádné vysvětlení co znamená zkratka CRB, ale předpokládá se že jde o zkratku slova carbine (karabina). Podobně poloautomatická verze s krátkou hlavní se nazývý Vector SRB/SO, předpokládá se že zkratka SBR znamená „Short BaRrel“ (krátká hlaveň) nebo „Short Barel Rifle“ (puška s krátkou hlavní).

TDI oznámilo že mají dále v plánu vydat verzi používající účinnější munici, podle webových stránek by se mělo jednat o verzi používající munici do brokovnice jejíž název bude MVS, a zatím nepojmenovanou verzi používající munici .50 BMG (12,6 mm Browning Machine Gun)

Zdroj: wikipedia.org

UMP (zkratka pro Universale Maschinenpistole, německy univerzální lehký samopal) je lehký samopal vivinutý firmou Heckler &Koch. UMP bylo zařazeno do výzbroje mnohými bezpečnostními složkami po celém světě, např. Francouzskou policií či Americkou pohraniční stráží.
H&K vivinul UMP jako následníka samopalu MP5 nicméně firma stále produkuje obě zbraně.

Původní design UMP je nastaven pro použití větších nábojů než ostatní lehké samopaly jako je MP5 k zajištění většího účinku proti nechráněným cílům (s mírným snížením efektivního dostřelu) než poskytuje munice 9x19mm ve zbrani MP5. Větší náboj způsobuje silnější
zpětný ráz a při použití plně automatického režimu střelby znesnadňuje kontrolu zbraně. Z důvodu kompenzace tohoto efektu byla proto zbrani snížena rychlost střelby na 650 výstřelů za minutu (600 u verze UMP45) čímž se z této zbraně stala jedna z pomalejších zbraní tohoto typu které jsou na trhu.
UMP9 (verze používající munici 9x19mm) je o téměř 0,45kg lehčí než zbraň MP5. Její převážně polymerová konstrukce nejen snižuje hmotnost ale ještě snižuje množství částí které jsou náchylné na korozi. UMP je dostupná ve čtyřech konfiguracích obsahujících různé kombinace režimů střelby
(poloautomatický, dávka dvou výstřelů, plně automatický a bezpečnostní nastavení). Její součástí je sklopná pažba aby byla délka zbraně během transportu co nejnižší. 

Zdroj:  wikipedia.org